Kdo nechce poznat svou minulost,
je odsouzen k tomu, aby si ji znovu prožil.

Tak snadno může přijít nový Únor 1948?

neděle 3. květen 2009 22:14

Otázka z titulku mně přepadla v pátek 1. května, okamžitě poté, co předseda úřednické a dosud nesestavené vlády Jan Fischer náhle nezarespektoval velké stranické molochy, a navrhl si do své úřednické vlády tři vlastní kandidáty. A teď si pojďte zaspekulovat a ukázat si, jak je naše demokracie křehká, a že když na to přijde, můžeme o ní velmi rychle přijít. Vycházím přitom ze současné politické situace.

Řekněme, že se na politické scéně vyskytne myšlenka na změnu současných poměrů. ČSSD svrhne vládu ODS. Začnou politické vyjednávání, jak je známe z posledních dní. Předseda úřednické vlády skládá svůj úřednický kabinet dle pokynů ODS a ČSSD. ČSSD navrhuje za sebe kandidáty s komunistickou a pochybnou minulostí. Předseda úřednické vlády využívá situace a veden pochybnými cíly odmítne tři navrhované kandidáty a místo nich postaví své tři kandidáty do resortu financí, spravedlnosti a vnitra – vycházející z lůna komunistické strany (KSČ i KSČM).   

Lídři ODS a ČSSD i dalších stran nad tím projeví znepokojení a žádají návrat k původním dohodám. Předseda úřednické vlády to nerespektuje a jde svou vládu představit panu prezidentovi. Prezident veden svým jasným pohledem na minulost a svou snahou dát konečně za uši své bývalé straně, kterou vypiplal, a ta se mu pak vymkla, vládu schválí. Je to jeho ústavní právo.  

Na politické scéně to vyvolá další bouři nevole, ale to je tak všechno, co se s tím zatím dá dělat. Předáci dvou největších politických stran zastoupených v parlamentě prohlásí, že takové vládě nedají důvěru. Bohuslav Sobotka z ČSSD říká, že se nemusíme bát, komunisté po dvaceti letech jsou jiní. Protestují občanské iniciativy a novináři, ale není na ně brán ohled. Vždyť tu praxi známe z posledních let, politici voliče potřebují jen před volbami. 

Noví ministři financí, vnitra a spravedlnosti nastoupí do svých resortů a během pár dní nastane personální zemětřesení, při kterém na důležité rozhodovací posty dosadí své oddané. Předáci všech demokratických stran opět protestují, že jsou porušovány dohody, ale nic moc nemohou dělat. Dokonce se objevují názory varující před komunisty. 

Finance, vnitro a spravedlnost mají do týdne nová vedení. Těmito ministerstvy začne obcházet strach vyhazovů, takže se spousta zaměstnanců stáhne do sebe a raději nevyčnívají. 

Komunisté na financích, vnitru a spravedlnosti se dostanou ke kauzám, které dřímou a mohou kompromitovat ODS a ČSSD. S těmito informacemi se vydá premiér – bývalý komunista – za lídry ODS a ČSSD s tím, že pokud nepodpoří jeho vládu, dostane veřejnost tyto informace.  

Co Paroubkovi a Topolánkovi zbyde? Nic. Programové prohlášení nové vlády je schváleno. Začíná vládnout vláda složená lidí nominovaných z ODS, ČSSD a KSČM. Rudí v ČSSD se přimknou k těm z KSČM a hlasují a prosazují návrhy ministrů financí, vnitra a spravedlnosti a naopak.  

Oběma levicovým stranám jde o jedno – zapojit KSČM už konečně do nejvyššího politického dění a do správy země a zavřít minulost na zámek. Vláda po dramatickém hlasování předkládá parlamentu své návrhy zákonů, které pocházejí z dílny KSČM (vycházejí vstříc i záměrům ČSSD), a které jsou schváleny levicovými členy vlády. Parlament levicovými hlasy schvaluje novelu zákona o ochraně osobních údajů v takové militantní podobě, která okamžitě znemožní práce ÚSTR, ÚSD, zavřou se archivy z naší poválečné minulosti. 

Mezitím začíná KSČM prosazovat za pomoci ČSSD své politické a ekonomické návrhy. Do parlamentu je předložena novela mediálního zákona omezující svobodu slova, státní rozpočet je vytvořen v mantinelech komunistického pohledu na ekonomiku.Úřednická vláda s levicovou převahou začíná ovlivňovat personální složení státem kontrolovaných subjektů. V parlamentu je zablokováno jednání o dosavadním volebním zákoně a jsou předloženy návrhy na jeho nedemokratickou podstatu.  

A nebyl by tohle náhodou nový Únor 1948 po 61 letech? Všechno začne demokraticky a ústavně jako tehdy. Mnoho lidí u svých korýtek přehodí kabátek, mnoho demokratů a pravičáků se začne hlásit do strany s tím, že to tady drželi po dobu krizového období pod kontrolou, aby nebyly napáchány větší škody.  

V KSČM začínají psát dokument nazvaný „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po 17. listopadu 1989“. Tak co, vidíte to také tak?

Daniel Růžička

růžová KarkulkaBohuže, vidím to v ještě temnějších barvách !!!15:054.5.2009 15:05:24
tonyNesmysl12:244.5.2009 12:24:02
pokornýPravda pravdoucí08:314.5.2009 8:31:01
josef hejnaNo, je to složitě08:184.5.2009 8:18:54
VladimírTo jsou varovné signály!08:024.5.2009 8:02:25
HonzaJe to hodne zjednodusene a spekulativni06:144.5.2009 6:14:52
VanekPokud by se tak stalo02:554.5.2009 2:55:19
mariejak snadno můžeme přijít o svobodu23:103.5.2009 23:10:21

Počet příspěvků: 11, poslední 4.5.2009 15:12:20 Zobrazuji posledních 11 příspěvků.

Daniel Růžička

Daniel Růžička

Budu psát své připomínky k poválečné historii naší země a k vyrovnávání se s tímto totalitním obdobím.

Kromě toho (nebo možná právě proto), že pracuji v České televizi, se věnuji historii televizního vysílání u nás, zvláště vztahu televize-totalitní moc. K tomu tématu publikuji v novinách a odborných časopisech. Jsem jedním ze zakládajících členů Občanského sdružení Totalita.cz, které na stránkách www.totalita.cz mapuje historii naší země v letech 1948-1989. Jsem autorem knihy o politickém zakulisí vzniku seriálu o majoru Zemanovi.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy